Rozhovor s Míšou Sádeckou - lektorkou angličtiny

12. ledna 2017

Co nebo kdo tě přivedl do Zebry? Jak ses u nás ocitla?

Do Zebry jsem se dostala vlastně úplně náhodou. Mamka chodila na kurzy angličtiny do Zebry a jednou přišla s tím, že jejich lektorka se chystá odejít na mateřskou dovolenou a hledá za sebe záskok. Kontaktovala jsem Soňu Nekvapilovou, domluvily jsme si schůzku, příjemně si popovídaly a bylo to.

Jak dlouho už učíš v Zebře a vzpomínáš si na své začátky u nás?

Teď v únoru to budou 4 roky. Na své začátky si pamatuju jako by to bylo včera. První půl rok jsem byla nervózní při každé hodině. Hlavou se mi obvykle honilo tisíce otázek: „Co když studenti nebudou rozumět tomu, co říkám? Co když nebudu znát nějaké slovíčko? Nemám někde na tričku flek od pasty, že na mě studenti tak divně koukají?“ apod. Když nad tím teď přemýšlím, je to docela úsměvné, neboť většina mých otázek byla zodpovězena buď s postupným nabíráním zkušeností anebo mými studenty.

Pamatuješ si na svou první lekci? Nebo jakoukoliv lekci, kdy se stalo něco, co si pamatuješ dodnes?

Pamatuji si jednu z předvánočních hodin z roku 2015, kdy jsem se připravila na to, že tématem hodiny budou Vánoce. Když jsem dorazila na hodinu a začali jsme si povídat, ukázalo se, že studenti si připravili vánoční hodinu pro mě. Celou v angličtině! Bylo to super a užili jsme si při tom hodně zábavy.

Jak se připravuješ na své lekce? A jak si myslíš, že se připravují tví studenti?

Příprava na lekce mi obvykle zabere průměrně dvě až tři hodiny denně a to v závislosti na tom, kolik hodin učím následující den. Pokud mám z předchozího týdne nějaké opakování, obvykle si materiály připravuji už o víkendu, protože to zabere mnohem více času.

Ráda bych si myslela, že studenti se angličtině věnují každý den 5 – 10 minut, protože věřím, že to je lepší než jednou týdně dvě hodiny. Je mi jasné, že realita je jiná. Zajímavé je, že každý student k přípravě přistupuje jinak, někteří se připravují tím, že jednou týdně (obvykle před hodinou :)) dělají domácí úkoly, jiní si procvičují angličtinu častěji nejen prostřednictvím domácích úkolů, ale také čtením knížek, poslechem hudby či sledováním filmů.

Co tě nejvíc bavilo, když jsi jazyk studovala?

Velice zajímavé jsou pro mě lingvistické disciplíny, jako je syntax, morfologie či lexikologie. Nejvíce mě však zajímá fonetika a fonologie, tedy zvuková stránka jazyka. Myslím si, že je to oblast, která se při výuce jazyků nejvíce opomíjí. Zároveň je to jedna z oblastí, která může být velice zábavná, neboť angličtina je z tohoto hlediska značně odlišná od češtiny.